[ČESKY] [ENGLISH] [DEUTSCH][PO NAŠÉM]
Studio ŠOPA
Menu
Aktuální články
Archiv zápisků
Poslední komentáře
Hledání

S chutí do toho, a stejně nic není hotovo

.... no, musím to tedy udělat sám celé. I když chuť je. Tak jak začít? Ve volné chvilce, kdy čekám až se dostaví kapela složená z těch nej severomoravských rockových star, (hmmm, to bych je určitě urazil....) z těch největších světových rockových star (to už je lepší), kapela Malignant Tumour, si tak tady píšu tuto aktualitku. Od zítřejšího dne se tady bude točit CD, které pokoří všechny tuzemské ru... hitparády. Od příštího měsíce světové hitparády rezervují 1. místa právě pro tuto kapelu. Tudíž se nedivte, když v některé hitparádě nebude uděleno první místo. To bude důkaz čekání na nasazení nových pecek kapely Malignant Tumour. Dokonce i kapela je psychicky a fyzicky připravena na celosvětovou popularitu (potvrzeno telefonickým rozhovorem z jedním z členů kapely).

 

Ale pěkně po pořádku. Již týden čekáte na nějakou tu aktualitu a ono pořád nic. Ano, je to tak. Omlouvám se, ale nebylo kdy. Tak to vezmeme od soboty 2.2.2008. Byl jsem vyzván kapelou SDOS (čti siksdygrýsofseparejšn) jestli bych s nimi nejel na výlet. Pracovní výlet. Na Jižní Slovensko, přesně do obce Dolné Saliby. Trasa byla předem jasná. Byla vytisknuta managerem kapely a to je svaté.

Managerova trasa 
Samozřejmě, že nám nějak neštymoval start trasy z Břeclavi a tak nám nezbývalo nic jiného, než trochu zaimprovizovat. Start byl v Ludkovicích. Mezizastávka Lipov. Ve Velké nad Veličkou jsem byl zvolen navigátorem této putovní skupiny. Jelikož se mělo jet přes Trnavu a já Trnavu dobře znám ze svých učňovských let, neviděl jsem v tom žádný problém. Zde se můžete podívat na improvizovanou změnu trasy.

Náhradní trasa 
Cesta ubíhala pěkně. Navštívili jsme motorest v Jablonici, ne že bychom do něj narazili, ale prostě cestovat s prázdným žaludkem, to pro rockery už prý moc není. Nebránil jsem se. A dal si s nimi. Trasa pokračovala podle plánu. Trnava byla co nevidět. Nějak se mě nepodařilo zlomit řidiče Vlasu, aby jsme si zajeli k mému bývalému učilišti. No co naplat... příště. Trnavu jsme projeli bez problémů 3x. Nakonec se nám přece jen podařilo Trnavu s úspěchem opustit. A tak si jedeme po rychlostní silnici směr.... no Nitra to nebyla. Bohužel. A ani žádný výjezd, kde bychom mohli opustit silnici! Senec. Kráááásné to město! Byli jste tam už? My ano. Že se vůbec ptám, kdo by neznal Slnečné jazerá pri Senci! No nádhera to byla. Jen doporučuji jet okolo ve dne. V noci jsme toho moc neviděli. Nakonec jsme přece jen najeli na prvotně plánovanou trasu určenou Kurtym. Skutečný plán cesty dopadl následovně.

Skutečná trasa

Do cíle jsme přijeli v pořádku a ještě jsme si stačili dát i Kofolo s uherákem (po našém je to: Kofolu s tuzemákem). Zopakoval jsem si některá slovíčka v maďarštině, akorát mluvili moc rychle, tak jsem to nějak nestíhal odezírat. Zajímavé. Všichni se tam asi učí maďarsky a celou dobu se tam zdokonalovali ve výslovnosti. Neuvěřitelné!
Aparátek v sále byl malinký. A nejen to. Ale i slabounký. No, nakonec kluci nějak odehráli. Aj jakési písničky zahráli.
Cesta domů šla jak po másle. Jelo se podle trasy č.2, ale opačně. Ne jakože úplně opačně, na zpátečku, ale jakože normálně dopředu, ale pozpátku. Teda ne po zpátku! Do předu, ale naopak... no, sám jsem se teď do toho zamotal. Hlavní je, že jsme přijeli v pořádku.

Od pondělí zde ve studiu nahrávala své čtyři kusy kapela IQ OPICE. Šlo jim to rychle. Na to, že byli ve studiu poprvé (bubeník se přiznal, že on již ve studiu byl) nahrávání dopadlo velmi dobře si myslím. Ve středu odpoledne kluci odjížděli k domovu. Ve čtvrtek a dnes jsem nahrávku smíchal, odeslal a zítra poupravím připomínky kapely a nahrávka bude hotova. Vzorek samozřejmě dodáme hned jak to bude hotové.

Středa večer: "Já su Luboš Holý, ale holý nejsu!" Tak toto byla sezanamovací věta, kterou mě řekl majstr Luboš Holý, zpěvák z Hrubé Vrbky. Bylo to u příležitosti nahrávání CD Horňácké cimbálové muziky Martina Hrbáče kde byl přizván jako host. Nahrávání s majstrem bylo příjemné, neoficiální titul "Horňácká legenda" mu patří zaslouženě. Jak taková atmosféra u nahrávání vypadá se můžete podívat zde.

Tak to je snad všechno. Snad ještě to, že ve volných chvílích jsem se učil ovládat PC s MAC OSX. Jede to pěkně ;-).

Komentáře

Komentovat tento článek