Sakime.

V roce 2007 jsem na stránkách studia Šopa objasnil vznik názvosloví Horňácko. Pro připomenutí:

"Tak proč tedy Horňácko? Dříve si lidé zpívali, hráli... daleko více než je tomu dnes. Ale člověk je tvor soutěživý odjakživa. Dříve místo soutěží typu "Big Bradr, Vy vole ni a pod." soutěžili např. ve zpěvu. Zástupci tohoto regionu (dříve se to nijak nejmenovalo) se zúčastnili pěvecké soutěže mladých talentů v městě Strážnici. Tehdy to ještě Strážnice nebyla, o nějakých bránách nemůže být ani řeč. Na řadu přišli jako poslední. Měli ovšem "filipa" (myslím to byl beztak nějaký Kománek). Chtěli vyhrát za každou cenu a tak soutěžní písničky chytli "o štyry šáry vyšéj" . Vítězství bylo jejich. Samozřejmě si tím vytvořili respekt mezi všemi zúčastněnými a nikdo jim od té doby neřekl jinak, než "hen ti, co spívajú tak hore". Časem se tato fráze zjednodušila , prostě Horňáci. No tam kde žijí Horňáci, musí se časem tato oblast jmenovat zákonitě Horňácko.

Tak. Zde je pravda o názvu tohoto regionu. A zpívá se tak tady dodnes a Horňáci jsou na své tóniny patřičně hrdí."

Dnes zkusíme objasnit názvosloví MURMUR. Murmur, jak jistě všichni správní metalisté ví, je technika zpěvu, která nemá se zpěvem nic společného. Neintonuje se, kolikrát není rozumět, zpěváci se divně kroutí... Jak jistě víš, slovenské slovo múr je v překladu zeď (proto přiložené foto zdi). Múr múr - zeď zeď. Staré přísloví říká: "Hlavou múr neprerazíš!" Průkopníci stylu murmur to ovšem zkusili a zanechalo to na nich zjevné následky. Zajisté se dá vysvětlit, proč se zmiňovaná technika neobjevila již v dřívějších dobách. Sakime, dříve se stavělo z kotovic (pro Pražáky z vepřovic) a to se, při tvrdé píli, dalo hlavou prorazit. Jednu takovou "zkušebnovou zeď" se nám podařilo vyfotit. Technika murmur se pomalu začala objevovat až v dobách pálených cihel. Svého vrcholu dobyla objevením železobetonové slitiny.

Tak a pohádky je konec.

Příští týden se zde objeví nějaké postřehy ze zahraničí. Tak buď bdělý!