[ČESKY] [ENGLISH] [DEUTSCH][PO NAŠÉM]
Studio ŠOPA
Menu
Aktuální články
Poslední komentáře
Hledání

Šteluňk

šteluňk - neboli příprava do studia

Mnohokráte popsané, mnohokráte prodiskutované na fórech.....

Ano, ale stejně si dovolím několik rad, či spíše postřehů ze studia, zde popsat.

  • Rada první: těžko na cvičišti - lehko na bojišti:

svůj materiál mějte co nejvíce nacvičený. Ve studiu často vstupuje do hry tréma, jiné prostředí... Čím více střihů, opakování a soustředění se na nějakou věc, která nejde a nejde, pohřbívá živost a dravost nahrávky. Proto trému nechat doma. Zamknout někam do trezoru a hotovo. 120% ve zkušebně = 100% ve studiu.
  • Rada druhá: technická připravenost nástrojů: tady bych to rozdělil do několika skupin. Všeobecně neplatí drahé musí být dobré. Dobře seřízený a naladěný nástroj může hrát a znít líp, než neseřízený drahý nástroj!

a) kytary a baskytary:
výměnu strun nenechávat až na studio. Úplně nové struny sice pěkně cinkají, mají super zvuk, ale asi tak dvě tři hodiny intenzivního hraní. Může se stát, že v průběhu dne se změní zvuk natolik, že se nebude líbit. Takže struny natáhnout aspoň týden před studiem. Pozor: každá výměna strun = přeladění nástroje na oktávách !!!! Nástroj by měl ve studiu ladit. Takže natáhnout struny a doladit oktávy, případně, a to je vůbec nejlepší, zajít s nástrojem k nějakému "kytarářovi" ať dá nástroj do "pucu" se vším všudy. Seřídí Vám krk, oktávy, vymění vadné pražce, vyčistí potenciometry, atd..... cenově Vás to možná vyjde stejně, jak když by jsme to dělali tady v hodinové sazbě studia, ale odborná práce je odborná práce a nepodceňoval bych ji.
b) bicí:
totéž co u strun na kytaře platí i o blánách na bicí. Nenechávat výměnu na poslední chvíli (den dva před odjezdem do studia), ale aspoň týden mít blány natažené, aby si "sedly". Po nových zkušenostech Vlasťa doporučje dva týdny. Pokud jsou čerstvě natažené, mají za následek neustálé rozlaďování i v průběhu nahrávání jedné písničky!
Co se týče naladění bicích: pokud bicí neumíte ladit, požádejte někoho, kdo to umí a poradí Vám, případně je naladí. Pokud ani tuto možnost nemáte, bicí Vám naladíme i ve studiu. V každém případě by na bicích nemělo nic vrzat (šlapka), drnčet (povolené šroubky na korpusech).... to všechno bývá v nahrávkách slyšet.
c) dechové nástroje:
nástroj by neměl mít různé pazvuky, jako například cvakání klapek (kov o kov), ucházení tzv falešného vzduchu z různých spojů na nástroji a pod... Nástroj by měl taky samozřejmě ladit.
  • Rada třetí: kytarové a baskytarové aparáty:
kapitola sama o sobě. Stále platí mýtus, že drahé a exkluzivní aparáty hrají tak jak je člověk slyší z nahrávek jako takových. Není to pravda. Vložím zde odkaz na velmi zajímavé stránky, kde se touto problematikou "majstri" Hyenik a Pedro DeLuxe zabývali (tady na horňácku jsou všichni "majstri" co na něco hrají). Na těchto stránkách projektu Paladran se dovíte spoustu věcí ohledně kytarových aparatur.
Shrnuto do pár vět: opravdu záleží na tom, co hrajete, jak hrajete, jaká je aranž písničky. Každý aparát chce "své". Např.: pokud je člověk zvyklý hrát na Marshall JCM 900, bude asi velmi zděšen jak reaguje na jeho hru třeba Mesa/Boogie Mark IV. Proto ve většině případech je nejlepší si s sebou vzít aparát svůj, na který jste zvyklí. Největší vliv na výsledný zvuk má bedna. Ta mění nejvíce z celého řetězce výsledný zvuk.
Daleko obtížnější je to u basového aparátu. Zde opravdu záleží nejvíce na umu hráče. Baskytara je hodně citlivý a dynamický nástroj. Zvuk se tvoří v největší míře rukama. Pak samozřejmě nástroj jako takový, fyzika zde platí opravdu na 100%. Čím je basa větší, má delší sustain, plný bas... Aparát jako takový dodá zvuku jen ten "punc".

 

 

Shrnuto suma sumárum: výsledek závisí hlavně na lidech, jakým způsobem k přístroji přistupují.