Zdravá výživa

Výš už to nejde

Horňácko je národopisná a kulturní oblast Moravského Slovácka ležící na úpatí Bílých Karpat pod Velkou Javořinou na moravsko-slovenském pomezí. Tvoří ji devět obcí: Lipov, Louka, Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Javorník, Kuželov, Nová Lhota, Suchov, centrum oblasti Velká nad Veličkou a řada samot zvaných Mlýny, roztroušených podél říčky Veličky mezi Javorníkem, Vápenkami a Suchovem.
Horňácko se odlišuje nářečím i zvyky a má vlastní tradici lidového umění a řemesel, která se odráží v architektuře, krojích, písních a tancích. Historicky na jeho území žily vedle sebe tři náboženské komunity: katolická, evangelická a židovská. Nově se zde rozvíjí tradice pravoslavná. Dnešní horňácké obce náležely během staletí k různým panstvím, od roku 1381 většina obcí patřila k panství strážnickému.

Tak to napsáno na serveru Wikipedie. Ale proč Horňácko? To se nedovíte nikde. Jen tady! Na stránkách nahrávacího studia Šopa. Ano je to tak. Spousta lidí název Horňácko přiřazuje z hlediska jeho geografického položení. Oproti Dolňácku je opravdu "vyšéj" položené. Ale zase ne o tolik, aby se z tohoto důvodu tomuto regionu říkalo Horňácko. Je to v něčem jiném. Dříve lidé nevěděli v jaké nadmořské výšce žijí. Proč taky? Teď jsem si akorát vzpomněl na povídání Vaška Mlýnka (rodáka z Kuželova), kdy pěkně vystihuje výdobytek moderní doby a tou je předpověď počasí. Cituji: "Strýc Joža, v hospodě: na co sú ty jakési predpovedi. Stejně sa nigdy netrefijú. Já mám za komínem starú hadru, každé ráno sa na ňu podívám. Gdyš je mokrá - prší, gdyš suchá - je pjekně." Ale vraťme se k té nadmořské výšce. Schválně by mě zajímalo, kolik lidí zná nadmořskou výšku svého bydliště. A to dnes není problém zjistit z map, internetu. Ale nezajímá to téměř nikoho. Dříve to nezajímalo "tým tuplem" nikoho.
Tak proč tedy Horňácko? Dříve si lidé zpívali, hráli... daleko více než je tomu dnes. Ale člověk je tvor soutěživý odjakživa. Dříve místo soutěží typu "Big Bradr, Vy vole ni a pod." soutěžili např. ve zpěvu. Zástupci tohoto regionu (dříve se to nijak nejmenovalo) se zúčastnili pěvecké soutěže mladých talentů v městě Strážnici. Tehdy to ještě Strážnice nebyla, o nějakých bránách nemůže být ani řeč. Na řadu přišli jako poslední. Měli ovšem "filipa" (myslím to byl beztak nějaký Kománek). Chtěli vyhrát za každou cenu a tak soutěžní písničky chytli "o štyry šáry vyšéj" . Vítězství bylo jejich. Samozřejmě si tím vytvořili respekt mezi všemi zúčastněnými a nikdo jim od té doby neřekl jinak, než "hen ti, co spívajú tak hore". Časem se tato fráze zjednodušila , prostě Horňáci. No tam kde žijí Horňáci, musí se časem tato oblast jmenovat zákonitě Horňácko.
Tak. Zde je pravda o názvu tohoto regionu. A zpívá se tak tady dodnes a Horňáci jsou na své tóniny patřičně hrdí. Koneckonců, posuďte sami z přiložené ukázečky. Jistě poznáváte "tých co spívajú tak hore".

Soubory ke stažení

• Ti co spívajú tak hore (1.61 MB)